Na druhém břehu

Vzpomeňme na ty, kteří již nejsou mezi námi. Byli nám společníky a věrnými přáteli v dobách dobrých i zlých.  Byli nám tichými rádci, naslouchajícími vrbami, když naše srdce tížila břemena. Nikdy nám nepověděli špatného slova, nikdy nekřivdili. Byla to "jen" zvířata, ale mnohá pro nás znamenala naší rodinu. Byla součástí našich životů, obohacovala jej a dávala nám jistotu, že i kdybychom ztratili téměř vše na čem nám kdy záleželo, zůstává nám nadále smysl života. Děkuji těm, které zde uvádím, že jsem měla tu čest prožít s nimi část svého života.

Smrt je součástí života. Až se náš čas naplní, pouť do podsvětí nás čeká také. Však ti, kteří byli milováni, nikdy nezemřou úplně. Mrtví se pohřbívají, ale vzpmínky na ně nám již nikdo nevezme. Zemřeli, ale budou nadále s námi. Zůstanou navždy v našich srdcích.

Nechť jejich duši střeží mocný tříhlavý pes Kerberos v bezpečí podsvětí. Nechť Převozník Cháron s jejich duší dopluje po vlnách na Druhý břeh, do Hádovy říše. Nechť spočinou na Druhém břehu, na zelených loukách a v bohatých krajích, kde nikdy nouze není, kde není bolestí ani strachu. Nechť zde dočkají času, kdy se i mé dny naplní. Tehdy se znovu setkáme...